Další sezónní měsíc je minulostí. Během něj se mi povedlo zúčastnit jednoho víkendového endurosprintu a odjel jsem dva závody mtokrosu.
12.-13. června jsem vyrazil do města Úterý na dvoudenní závod ze seriálu Endurosprintů od AČR. Soutěž se jela na 6 kol v netradičně opačném směru než jsme byli zvyklí z minulých let. Pořadatel si dal práci s tratí, která byla obohacená o nové pasáže a rovinaté úseky byly nažehlené buldozerem. Obsahovala enduro test s přírodními výjezdy a kratší cross test, v němž nechyběl úsek s umělými překážkami.
Sobotní den pro mě začal docela dobře, jel jsem poměrně slušné časy a jelo se mi na první soutěžní den dobře. V posledních dvou kolech jsem ale udělal chyby ve výjezdu na konci enduro testu, které mě vzaly poměrně dost času. Po prvním dni mi náleželo 12. místo v kategorii E1.
Do druhého dne jsem chtěl dát o to více, abych sobotu mohl aspoň trochu odčinit. Avšak hned první test se mi nepovedl a nechal jsem v něm minutu závodního času. Z chyby z prvního kola jsem se poučil a do konce dne jsem dokázal rapidně vylepšit čas na enduro testu a již dost rozbitý cross test jsem zajížděl ve svém maximu. Takže jsem ztrátu umazal a v konečném pořadí dne jsem obsadil 10. místo.
26. června jsem se zúčastnil závodu v Telči, který se jede v rámci seriálu Jiromoto Vysočina Cupu. Startoval jsem v kategorii Open, kde se nás na startovní žebřík postavilo 12 jezdců. V první jízdě se mi po startu v první zatáčce povedlo protáhnout dopředu. První kola jsem nejel úplně ideální tempo, v cíli z toho bylo páté místo. V druhé jízdě po nepovedeném startu jsem jel od konce, ale o to s větší chutí. Po pěkných soubojích se mi povedlo dojet
na 4. místě. Celkově mi to dalo také čtvrté místo. Celý den jsem si moc užil, hezky potrénoval a odjížděl jsem s dobrou náladou domů.
11. července jsem odjel závod Osička O’Neal Meteorit Cupu 2021 v Dolních Heřmanicích. Trať v Heřmanicích prošla velkou obměnou, od doby, si ji pamatuji.
Podle ohlasů a názorů jezdců dostala parametry republikové tratě. Od ranních tréninků jsem si zvykal na rychlost, ve které se musí trať jet, aby se doskakovaly skoky. V první jízdě jsem měl úsměvný start. Špatně jsem si zařadil a jen jsem sledoval jak se mi všichni ztrácejí v první zatáčce, zatím co já musel znovu startovat motorku. Po stíhací jízdě se podařilo projet cílem na 7. místě. Druhá rozjížďka pro mě začala o trochu lépe. Po startu jsem byl někde v polovině startovního pole. Postupně jsem se probojoval opět na 7. místo, avšak čelo závodu jelo velmi dobře a s jistotou se mi vzdalovalo. Ze závodu jsem si hodně odnesl, od rána mě to opět bavilo. Na podobné závody a tratě je potřeba častěji jezdit, abych si zvykal na daleko větší tempo, ve kterém se jede.
Děkuji především taťkovi a partě kamarádů a fandů, kteří mě jezdí na závody podporovat a stojí za mnou. Dále všem, kteří mi jakkoli pomáhají, abych vůbec mohl na ně vyrážet.
Vojta Křiva
